Našiel som na nete:
Toto jaro jsem svého staršího drezurního koně dala na drezurní důchod a předalaho profesionálnímu jezdci honebních soutěží u nás ve stáji. Do boxu vedle svéhodůchodce jsem si přivezla nového drezurního koně. I přes to, že jsem očekávala, že můj starý kůň může být trochu uražený, že již nadále není na seznamu jakočíslo jedna, byla jsem přesvědčená, že není natolik kognitivně vyspělý, aby prožívalskutečnou žárlivost. To by přece byly přesně takové ty polidšťovací nesmysly, předkterými jsem ve svých článcích vždy varovala, ne?
Ale když jsem sledovala svého dříve interaktivního a komunikativního koně, jakskáče proti mřížím pokaždé, když kolem prošel jakýkoliv kůň, agresivně kope dodveří boxu mého nově příchozího koně nebo si stoupne hlavou ke zdi ve viditelnésrdcervoucí depresi, začala jsem pochybovat. Když nakonec v jasné zoufalésnaze získat mou pozornost agresivně skočil i po mně a posléze mě hlavou abradou přitáhl k sobě a snažil se mě tam udržet, jsem se i jako cynický vědecrozhodla své předpoklady přehodnotit.
